Pojmy

Co je Kalibrace ? je podle TNI 01 0115 ( Mezinárodní metrologický slovník ) činnost, která za specifikovaných podmínek v prvním kroku stanoví vztah mezi hodnotami veličiny s nejistotami měření poskytnutými etalony a odpovídajícími indikacemi s přidruženými nejistotami měření a ve druhém kroku použije tyto informace ke stanovení vztahu pro získání výsledku měření z indikace. Zákon o metrologii č. 505/1990 Sb. ve znění pozdějiších předpisů paragraf 9. definuje, že při kalibraci pracovního měřidla se jeho metrologické vlastnosti porovnávají zpravidla s etalonem; není-li etalon k dispozici, lze použít certifikovaný nebo ostatní referenční materiál za předpokladu dodržení zásad návaznosti měřidel.

Co je Ověření? ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při jeho ověřování. Ověřené stanovené měřidlo opatří Český metrologický institut nebo Autorizované metrologické středisko úřední značkou nebo vydá ověřovací list anebo použije obou těchto způsobů ( seznam měřidel, které mají scvhálení typu naleznete na stránkách ČMI ). Autorizované metrologické středisko může na základě požadavku vlastníka stanoveného měřidla vydat nepovinný doklad "Potvrzení o ověření". Pokud měřidlo při ověření nevyhoví, vydává se "Rozhodnutí o zamítnutí ověření stanoveného měřidla".

Jaký je rozdíl mezi kalibrací a ověřením? nestanovené měřidlo kalibrujeme a stanovené měřidlo ověřujeme. Které měřidla jsou považována za stanovená měřidla je dáno Vyhláškou Ministerstva obchodu a průmyslu. Stanovená měřidla mají vyhláškou daný interval pro ověření, který je nutné dodržovat. Rekalibrační interval u nestanovených měřidel určuje uživatel měřidla, případně ho může upřesnit norma, předpis ke specifickému výrobnímu procesu, výrobní lince a jiné. Kalibrace a ověření vycházejí prakticky z velmi příbuzných postupů. Rozdíl spočívá v tom, že při ověření se zkoumá shoda metrologických vlastností těchto měřidel s úředně stanovenými požadavky, zejména s maximálními dovolenými chybami. Při kalibraci se kvantitativně zjišťuje vztah mezi naměřenou hodnotou a jmenovitou hodnotou nastavenou etalonem. Obě činnosti jsou považovány za formu metrologické návaznosti měřidel.

Jaký je rekalibrační interval u kalibrovaných měřidel? časový interval opakované kalibrace si určuje u nestanovených měřidel uživatel měřidla sám.

Jaký je interval pro následné ověření stanovených měřidel? časový interval pro následné ověření stanoveného měřidla je definován ve Vyhlášce Ministerstva obchodu a průmyslu č. 345/2002 Sb., ( kterou se stanoví měřidla k povinnému ověření a měřidla podléhající schválení typu ) ve znění pozdějiších předpisů. V případně pochybností o měřících schopnostech stanoveného měřidla může uživatel v průběhu běžící lhůty po řádném ověření požádat Autorizované metrologické středisko k tomuto výkonu pověřené o přezkoušení stanoveného měřidla. AMS pak vydá Osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla, jehož přílohou je Zkušební protokol podle paragrafu 11a Zákona č. 505/1990 Sb. ve znění pozdějiších předpisů.

Co je Autorizace? Autorizací se rozumí oprávnění fyzických nebo právnických osob k výkonu odborných činností

Kdo jsou Autorizovaná metrologická střediska? Autorizovanými metrologickými středisky jsou subjekty, které Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) na základě jejich žádosti autorizoval k ověřování stanovených měřidel nebo certifikaci referenčních materiálů po prověření úrovně jejich metrologického a technického vybavení Českým metrologickým institutem a po prověření kvalifikace odpovědných zaměstnanců, která je doložena certifikátem způsobilosti vydaným akreditovanou osobou nebo osvědčením o odborné způsobilosti vydaným Úřadem. Pro účely autorizace může být využito zjištění prokázaných při akreditaci.

Co je Akreditace? je potvrzení nezávislosti, objektivity a odborné způsobilosti subjektu pro vykonávání definovaných činností. Znamená zvýšení důvěry v dodržování potřebné úrovně jakosti poskytovaných služeb.

Co je Návaznost? je vlastnost výsledku měření nebo hodnoty etalonu, kterou je určen vztah k národním nebo mezinárodním etalonům prostřednictvím nepřerušeného řetězce porovnání s uvedením příslušných nejistot. V podstatě se jedná o zařazení daného měřidla do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínající etalonem nejvyšší metrologické kvality.

Co je Nejistota měření? je parametr, přidružený k výsledku měření, který charakterizuje rozptýlení hodnot, jež by mohly být odůvodněně přisouzeny měřené veličině. Tímto parametrem může být např. směrodatná odchylka (nebo její násobek) anebo šíře intervalu spolehlivosti (↑)

nejistota standardní - nejistota výsledku měření vyjádřená jako směrodatná odchylka

nejistota standardní typu A nejistota měření založená na statistickém vyhodnocení série pozorování
nejistota standardní typu B nejistota měření založená na jiném principu, než je statistické vyhodnocení série pozorování a zahrnuje:
vliv použitého etalonu – nejistota kalibrace, rozlišitelnost odečtu z přístrojů …
vliv okolního prostředí – teplota, tlak, vlhkost, mag. pole, el. pole, vibrace, rázy..
vliv zvolené metody
lidský faktor
ostatní

nejistota měření rozšířená - veličina stanovující interval hodnot zahrnující výsledek měření, který smí obsahovat velký podíl z rozdělení hodnot, které by mohly být odůvodnitelně přiřazeny k měřené veličině. 

příklad a) VYHOVUJE  (naměřené hodnoty rozšířené o ± nejistotu měření jsou ve shodě s mezí danou specifikací).
příklad b)  NELZE PROKÁZAT SHODU ANI NESHODU (naměřené hodnoty rozšířené o ± nejistotu měření nevykazují ani shodu ani neshodu se specifikací).
příklad c)  NEVYHOVUJE  (naměřené hodnoty rozšířené o ± nejistotu měření jsou mimo mez danou specifikací).